skola
4. ledna 2010 v 18:38 | Marti(majitelka)
První článek
V současné době je realitou globální oteplení. Země se neustále více a více ohřívá, častější jsou bouře, záplavy i sucha. Koncentrace oxidu uhličitého stoupla v důsledku spalování fosilních paliv a průmyslového rozvoje o 30% a je na nejvyšší úrovni za posledních 450 000 let. Stejně tak stouply od počátku průmyslové revoluce koncentrace metanu na 145% a množství oxidu dusného stouplo o 15%.
Můžeme se však kojit nadějí, že jde o přechodné období, které za nějakou tu stovku let skončí v důsledku vyčerpání zásob fosilních paliv. Vypouštění oxidu uhličitého do atmosféry skončí a příroda sama začne snižovat koncentrace skleníkových plynů. Paradoxem je skutečnost, že vypouštěním skleníkových plynů si vlastně prodlužujeme krátkou dobu meziledovou a oddalujeme příchod doby ledové, k níž naše planeta neodvratně spěje. Navíc, když se vrátíme do hluboké minulosti, kdy život vznikal, množství oxidu uhličitého se od té doby snížilo na pouhých 5%!
V důsledku současného oteplování se předpokládá vzestup teploty v tomto století až o 6°C. To by znamenalo obrovské klimatické změny, posun podnebných pásem až o 500 kilometrů a vzestup mořské hladiny o desítky metrů. Proces oteplování by se měl zastavit po roce 2010, kdy by podle katastrofických scénářů měly zkolabovat oceánské proudy, včetně Golfského. Do roku 2020 by pak mělo nastat prudké ochlazení a Země by se postupně začala zaledňovat. Celý proces by však měl trvat další stovky až tisíce let.
V současné době se pohybujeme v relativně krátkém meziledovém období o trvání asi 12 000 let, které se blíží ke konci. Lidská civilizace si však snad dokáže s nastávajícím příchodem ledu poradit, a i když se drasticky sníží plocha obyvatelné pevniny a sníží se počet druhů rostlin a živočichů, pár tisíc let určitě vydrží. Horší situace by ovšem nastala, kdyby se zopakoval scénář doby ledové, která postihla Zemi před 2,5 miliardami let a rovněž před 800 miliony let, kdy Zemi pokryla vrstva ledu vysoká několik kilometrů.
A jak dlouho to všechno může trvat? Podle počítačových modelů bude nová doba ledová trvat "jen" dva až 10 milionů let. Potom se začnou kontinenty přesouvat na jih, postupně se spojí a vytvoří nový superkontinent, v mnohém podobný bývalému kontinentu, pokrývajícímu Zemi před třemi sty miliony let, zvanému Pangea.
Druhý článek
obální oteplování je bezpochyby jedním z nejrozebíranějších a také nejdůležitějších kritických problémů, kterým lidstvo čelí.Dotýká se jak vědy, sociologie, ekonomie, tak i třeba politiky.Otázkou ovšem zůstává, zda tento problém zapříčinili lidé rozvojem průmyslu, či je to přirozený děj.
Příčiny
Glovální oteplování způsobuje skleníkový efekt, který vytváří skleníkové plyny v atmosféře (především oxidu uhličitého: CO2; a methanu: CH4;). Tento děj je ovšem pro život na zemi velice důležitý, protože zemi otepluje na přijatelnou teplotu.
3.
Globální oteplování, nebo odborněji řečeno změna klimatu, je vážný ekologický celosvětový problém. Jde o to, že průměrná teplota planety Země pomalu stoupá. A nezpůsobily to přirozené jevy, jako se to stávalo v dávné historii, nýbrž lidé. Spalováním fosilních paliv (ropa, uhlí, zemní plyn), vypalováním lesů a některými dalšími činnostmi totiž uvolňují do atmosféry tzv. skleníkové plyny, které vytvářejí skleníkový efekt a naši planetu tak oteplují. Jsou to v prvé řadě oxid uhličitý, metan, oxid dusný a halogenované uhlovodíky (freony).
Za posledních 200 let se již stačilo oteplit o 0.6°C, v následujícím století však vědci počítají s nárůstem teplot v rozmezí od 1.4 do 5.8°C a jelikož je naše civilizace na produkci skleníkových plynů prakticky závislá, čeká další zhoršení situace i naše potomky ve stoletích následujících. Navíc, i kdybychom emise těchto plynů naráz zastavili, průměrná teplota planety se musí dostat do rovnováhy s dnešním množstvím skleníkových plynů v atmosféře, což znamená další oteplení přibližně o 3°C, které by se odehrálo v rozmezí několika stovek let. Je nutno podotknout, že růst teplot v různých oblastech světa je nerovnoměrný, na některých místech se dokonce i ochladilo.
Změna klimatu však nepřinese pouze vyšší teploty, ale i silnější a častější přírodní katastrofy (povodně, sucha, bouře, vichřice, tropické cyklony), tání ledovců, stoupání mořské hladiny a mnoho dalších problémů. Některé oblasti, například tropický a subtropický pás, jsou ohroženy více, v mírném podnebném pásu budou následky menší. Česká republika se bude zřejmě potýkat s častějšími povodněmi a obdobími sucha. Naopak velmi kritická je situace tichomořských ostrovů.
Vypadá to tedy vážně a navíc nejde o žádný planý poplach. Existence klimatických změn je v současnosti považována za potvrzený fakt.
Nyní je potřeba začít snižovat emise skleníkových plynů a následky globálního oteplování tak co nejvíce zmírnit. Vážně se začali tímto problémem politici zabývat v roce 1992, kdy vytvořili Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu, ve které přislibují, že jejich země začnou emise skleníkových plynů postupně omezovat. Aby se však opravdu něco začalo dít, nestačí pouhý slib, je potřeba přesná a závazná smlouva. A to je právě úkol o pět let později sepsaného Kjótského protokolu, který však zatím nevstoupil v platnost.
Má to být do referátu, jestě ti něco pošlem od karin a vlasta je taky u nás.
Má to být do pátku.
